V letošní táborové a celoroční hře se proti sobě postavily čtyři národy, a to Španělsko, Nizozemí, Francie a Anglie, o nadvládu v milované a zároveň nenáviděné Americe.

Hned první boj, který národy svedly, nesl název Den nezávislosti. Asi každému se něco pod tímto pojmem vybaví. Amerika proti Anglii. Každý se svou pravdou. Stejný jazyk, ale jiná vlajka. Nebyla to žádná hračka, ale oba národy se udržely v boji a skončilo to remízou.

Neuvěřitelné se stalo skutkem - Spojené státy vyhlásili nezávislost a vymanily se z britského područí. Naši osadníci byli přitom a podíleli se na tvorbě ústavy a prvních zákonů USA. Nově nabytou svobodu bylo nutné proti koloniální velmoci ihned bránit. V bitvě proti britské přesile se osadníkům podařilo zvítězit.

Na obsazených územích bylo nalezeno zlato, naleziště je ovšem nutné vykoupit od indiánů, právě probíhají složitá vyjednávání s náčelníkem Apačů.

Po krátké odmlce, zapříčiněné 3 denní výpravou části tábora na hrad Rabí, se opět dorazila další depeše. S potešením konstatujeme, že v táboře se nyní nalézá kompaktí skupinka zkušených táborníků. Táborový život jede ve svých kolejích, ačkoli o zajímavé zážitky není nouze. Výprava na hrad Rabí dopadla nad očekávání dobře. Podařilo se urazit za 3 dni přes 50 km a to s plnými povozy - respekt:). Na hradě Rábí jsme se setkali se skupinkou, pověřenou hlídáním tábora, která své chodecké schopnosti ukázala také v plné síle.

První fáze formování husitské obrany na západ od Tábora byla zdárně dokončena. Přesun i výstavba opevnění a ubytovacích kapacit pro všechny husitské bratry proběhly be větších problémů (za vydatné podpory bratrů Želivského, Žižky a Bydlinského). Výměna depeší mezi spojenci v městě Písek a obyvateli tábora probíhá bez problémů. Drobné nepřízně počasí osazenstvo přežívá bez jakýchkoli obtíží. Táboru se zatím (ťuk, ťuk:)) vyhýbají i veškeré zdravotní obtíže. Nálada je obecně velmi dobrá, vztahy i po týdnu společného soužití přátelské.