Postřehy z tábora 2016

Přestože se snažíme držet cyklus střídání místa táboření a každý druhý rok jet někam, kde to ještě neznáme, ne vždy se to povede. A tak se stalo, že jsme i tentokrát jeli domů - na Lísek. Počasí tentokrát nemělo daleko k ideálnímu. Pršelo jen výjimečně a hodně pršelo vlastně jen jeden den, jinak jsme si užívali příjemného léta bez extrémů.

umyvarka1

To se ukázalo být jako velmi důležité, protože se v rámci tábora odehrávala (v několika krocích Směju se rekonstrukce umývárny a skladu. Ta začala vlastně už před tábory, ale pak došlo první táborový víkend k nešťastné události, kdy Hagrid hrubě podcenil naše demoliční schopnosti, přičemž společně se starým skladem bohužel lehla k zemi i nová, ještě nedodělaná umývárna. Ta byla totiž zavětrovaná právě ke starému skladu a tak vytáhnutí několika hřebíků (včetně toho me2dova posledního Směju se způsobilo katastrofu. Těšit nás mohla alespoň naše prozíravost, kdy jsme od obou staveb aktivně odháněli děti a i díky tomu se vše obešlo bez úrazu. Potom jsme (znovu) stavěli až do konce tábora. Vlastně i se závěrečným táborákem se čekalo, až makáči dobijí poslední kusy šindele a slezou ze střechy. Nebýt dobrého počasí, určitě bychom to v takovém stavu táborníkům po nás nepředali.

umyvarka2

Takže novou umývárku (v3) jsme zprovoznili až těsně před odjezdem. Což znamenalo, že jsme letos byli ochuzeni o luxus sprchy. Na druhou stranu mytí na louce s konvemi většinou dost studené vody bylo... osvěžující Směju se

sprcha

Táborovou hru řídili opět rádcové. Příběh začínal ztroskotáním na téměř pustém ostrově, na kterém táborníci postupně nacházeli zprávy o tom, že ostrov není tak úplně prázdný. Zjistili, že na něm vládli dva bratři - Nereus a Inachos. Nereus způsobil zkázu ostrova, sesadil svého staršího bratra Inachose a s ním i srdce ostrova. Srdce se rozdělilo na čtyři části, které putovaly ke čtyřem bohům či pánům živlů. Nereus se stal nesmrtelným a snažil se opět spojit jednotlivé části, aby získal úplnou vládu nad ostrovem a mohl dále šířit temnotu. Avšak bohové mu části nechtěli vydat, i když zkoušel různé úskoky. Přesto se mu podařilo zmocnit se kamene země...

hra - kamen a kytka

A v tom táborníky kontaktoval duch Inachose. Táborníci poté postupně nalezli všechny bohy, od kterých dostali úkoly. A po jejich splnění i všechny kameny až na kamen země - ten museli vybojovat proti Nereově armádě. Při plnění úkolů získali i květinu, která jediná mohla pomoci spojit všechny kameny. Proto bylo nutné se o ni velmi pečlivě starat.

hra - postavy

Když všechny kameny sesbírali a měli obnovit slávu ostrova a s ním i Inachose, v noci se do tábora vloupal Nereus s poskoky a kameny sebral. Hlídka však byla ostražitá a tak se podařilo zachránit alespoň květinu. Sešli se tedy bohové, táborníci i Nereus a pokusili se dohodnout mír. Ten však Nereusovi nevoněl a tak očaroval všechny bohy kromě boha ohně, který jeho léčku prokoukl a vedl táborníky do poslední bitvy. Tábornící zvítězili, vrátili ostrovu zpět staré dobré časy a probudili Inachose, který Nerea naučil poslouchat...

hra - bitka

hra - vzdávám se

Minipuťák...

puťák - společná

puťák - trasa

(po kliknutí na mapu uvidíte podrobné trasování)

Trasa minipuťáku nás zavedla do okolí Kašperských Hor. Vlakem jsme dorazili do Vimperka, odkud jsme šli po staré/ztracené červené a večer o kus dál přespali na louce. Druhý den jsme pokračovali až ke Kašperku, se zastávkou mimo jiné u Michalova, kde jsme byli svědky startu velmi dobře obsazené mezinárodní traktoriády. U Kašperku jsme se zabydleli na Terky zahradě (děkujeme za nocoviště s čerstvou tekoucí vodou). Ještě odpoledne jsme udělali výlet na Pustý hrádek i Kašperk, ale hlavní program byl až později večer. Čekala nás noční prohlídka hradu s příběhem resp. hledáním pokladu. Při té jsme se podívali nejen po hradu, ale i za jeho hradby, a potkali různé postavy, od rytířů až k tajemným zjevům v kápi.

puťák - západovka

puťák - noční prohlídka

Přespávali jsme u Terky na zahradě, tedy alespoň doufáme, že to byla její zahrada - klíče neměla Směju se Každopádně jsme jen uváleli trávu a naplivali pastu za plot. Svižník ještě sklidil pažitku, snad nebude chybět Směju se

puťák - pažitka

puťák - zuby u Kašperku
Ještě v noci nás vyhnal déšť ze spacáků. Někteří neměli ani celtu, takže to nebylo úplně příjemné, ale nějak jsme dospali pod stromy a ráno holt sbalili mokré spacáky. Poslední úsek cesty šel přes obrovská naleziště borůvek a Sedlo, kde vyrostla dřevěná rozhledna (asi si něco takového u Hagrida objednáme na Lísek). Po krátké zastávce tam a ještě kratší u památníku Jana Žižky jsme seběhli z kopce a v Sušici už chvátali na vlak.

putak - holky

puťák - borůvky

Mezitím se mladší členové zůstávající v tábořišti vydali z Lísku na výlet do Chýnovských jeskyní. Kde se nikdo neztratil Směju se A také se zabavovali při hře ringa, ve které jsme ke konci tábora uspořádali turnaj.

ringo

V průběhu tábora došlo samozřejmě i na obvyklejší aktivity - fotbal, baseball, oblíbený kolík a v jediný opravdu deštivý den piškvorky, lodě atd.

kolík 2

kolík 1

Výsadek resp. noční návrat, při kterém se chodí samostatně - jen s dohlížejícím vedoucím, letos absolvovaly Terka, Lucka a Pája. Všechny samozřejmě úspěšně,nic jiného jsme od nich ani nečekali.

nástup

Nočních akcí bylo více. Mimo jiné jsme s rádci navštívili tábor Gáhálu. Nejdříve to vypadalo, že jejich tábořiště vůbec nenajdeme, ale nakonec se povedlo. Bohužel to jejich vedoucí asi proflákli, protože hlídání v deseti lidech není úplně obvyklé... Adrenalin byla i noční cesta, protože Akelovo "nové" auto nezklamalo a předvedlo se prasklými svody. Vydávalo zvuky, za které by se nemusel stydět ani Harley gang, a které se nočními vesnicemi nesly široko daleko.

Později se zase u nás (v noci) objevila Šipka a Oheň, ale to bylo spíš takové proběhnutí přes louku... :-)

Úrazy byly letos poměrně nezajímavé, za zmínku stojí snad jen Vítrovo kotník (který si díky tomu zkrátil puťák, ale jen o zpáteční cestu z Vlastce na Lísek) a Saši oko, které bylo napadeno bodavým hmyzem. I klíšťat bylo minimum, zřejmě díky počasí.

Vítr - noha

Saša - oko

Romanovi a Víťovi se na táboře podařilo splnit komplet tři orlí pera. Jako obvykle potrápilo hlavně mlčení, ale zvládli to - gratulujeme.

Na táboráku si Majda jr. složila slib. A Tomáš si spálil přezdívku - Steve.

oheň - slib


Účastníci:

  • management: Akela, me2d, Bečkodan, berča, Šárka, Lucky, Svižník, Radovan, Čip, Vlastimil, kousek Honzimila a další kousek Mirky
  • holky: Ája, Gabča, Čoko Natka, Lucka, 2x Majda, Pája, Saša, Terka, Anča
  • kluci: David, Lemur, Honza, Jony, Pitipa, Vítr, Roman, Štěpán, Tomáš/Steve, Víťa
  • návštěvy apod.: dr., Makačka, Verča Novotná, Domča, Kanec + Adina

Komentáře