Postřehy z tábora 2007

informacni tabule

Zajímavou novinkou tábora 2007 se stala informační tabule na kuchyni, kde její správce Luděk zveřejňoval všechny důležité novinky. Nechybělo zpravodajství ze světa, sportu, ani z Lísku. Až na seznam nočních hlídek byl obsah vesměs zajímavý až pikantní.

informacni tabule

Jedním ze stále se opakujících témat byla Helča, resp. Helča v růžovém. Helča známá též jako Buzola si tímto výběrem osvěžila image a podařilo se jí splnit svůj plán propracovat se opět na přední stránky bulvárních časopisů. Přestože začaly prosakovat informace z její temné alkoholové minulosti (a bohužel i současnosti), úspěšně ulovila nadějného hasiče Všetečku a postupně ho obratně vmanévrovala až k žádosti o ruku a následující oslavě zasnoubení. Oficiality proběhly před zraky všech účastníků tábora poslední večer u slavnostního táboráku. Mimochodem, oficiální část oslav byla zakončena opravdovým ohňostrojem na hřišti, který sponzorovala skupina posledního nočního přepadu (viz níže).

Beckodan

Tento tábor byl relativně bohatý na přezdívky. Šárka přišla s perfektním rozlišením Kačky H. a Kačky M., kdy zaintegrováním části příjmení vznikly přezdívky Hukačka a Makačka. Tomáš L. si zase „vybojoval“ svoji přezdívku při noční hře, kdy málem ulovil údajného kance. Později se sice zjistilo, že ve stejných místech se nacházela cizí skupina lidí, která navíc hlásila podobný kontakt („strašně dupal“), ale Tomášovi to neva – jeho reakce byla cituji: „Toho KANCE mi nevezmete.“ A tak mu už asi zůstane. Navíc Verča B. si v jiné lesní bojovce resp. na lovu exotických zvířátek ulovila svoje vlastní - Bečkodana. Doufejme, že se všechny přezdívky ujmou, a příští rok dojde ke spálení původních civilních jmen.

momentka z baseballu

Podvečerní sport byl letos tradiční fotbálek, ale také (snad i častěji hraný) baseball, který se stal příjemným osvěžením a zároveň dobrou příležitostí naučit se něco nového. Zápasy nepostrádaly nasazení a zdravou rivalitu mezi týmy, dočkali jsme se také návštěvy bláznivého fanouška Vlastíka na hřišti a nasazení ochranky. Vlastík už mimo hřiště také předvedl svoji vlastní specialitku – stojku na rameni.

Svižník letos zabodoval na několika frontách. Především povedenou sázkou, kdy cca po týdnu zjistil, co vlastně bylo předmětem této sázky (a že Linux není firma...). Ale také jeho zapojením mezi světlušky, kam skvěle zapadl a jako Terezka byl k nerozeznání např. od Klárky. Toto interní spojení skautů a světlušek je navíc velmi praktické, neboť do této doby byl počet světlušek velmi malý. Nyní má Svižník resp. Terezka do konce prázdnin čas si rozmyslet, na které schůzky bude od září chodit.

sauna

Jedním z hitů tábora se stala naše novostavba – táborová sauna. Překvapivě jednoduché a funkční – vyhrazený stan vydezinfikovaný naší protichemickou jednotkou (Medvěd) s efektně rozestavěnými podlážkami a především vyhloubenou dírou pro uložení rozpálených kamenů a lavory s vodou. Je to opravdu zvláštní pocit, nevidět z jednoho konce malého stanu na druhý. Naše parní hrátky samozřejmě vždy končily studenou sprchou.

momentka z putaku

Puťák se letos moc nepovedl, alespoň co se týče počasí. Účast sice byla slušná (chyběli pouze mrzáci Hukačka, Makačka, Doktor a Honza K. a malé světlušky + jejich vedoucí), ale už první den hustě pršelo a noc v dešti pod netěsnícími plachtami také nebyla ideální. Druhý den se tak celá výprava vrátila do tábořiště a sušila mokré věci ve srubu. I tak to byla pro většinu cestovatelů cenná zkušenost.

Ojedinělé ocenění bylo uděleno Doktorovi, který měl údajně nejhezčí nohy z celého tábora, přestože z jedné nohy (a také ruky) skoro nesundal ortézu. Zdroj této informace není znám, nicméně nikdo se ji nepokusil zpochybnit. Přesto by byla škoda nezmínit noční výjezd Honzy K. ve spacích trenýrkách při jednom z přepadů. Bohužel nebo snad naštěstí chybělo to správné obecenstvo, a tak tento obětavý čin nebyl oceněn (ovace pánské části tábora se nepočítají).

mapa cesty, po ktere sla skupina Vseteckovcu

Do nočních výsadků se letos zapojili až na světlušky všichni účastníci. Jednu noc byly vysazeny 4 skupiny (dvě auta, dvě různá místa, ve dvou různých časech) z lesa u Vojníkova a obce Struhy u Vlastce. Časy jednotlivých výprav byly okolo hodiny a půl, pouze skupina Všetečky (Honzík B., Hukačka a pasivní doprovod Luděk) byla úspěšnější, když byla na cestě necelých 5 hodin... Poutníci navštívili mimo jiné Záhoří (několikrát) nebo vzdálené Chrastiny - viz mapka vlevo. Z této povedené zkratky se dochovaly následující citáty:

„Všechny cesty vedou na Lísek.“
„Půjdem po kolejích, dokud nás vlak nerozdělí.“

Druhou noc byl pro velký zájem zorganizován výsadek pro Svižníka a Míšu S. z cesty z Oslova k řece. Jejich doprovod, Šárka s Bečkodanem, se po cestě bavili např. jejich diskuzí ohledně zákazové značky „Vjezd zakázán“ vykládané jako „Vstup zakázán, ale vjezd povolen“ :)

Na první týden tábora jsme měli domluvené dva přepady, bohužel oba byly zrušeny pořadateli. Druhý týden jsme si to ovšem vynahradili, v podstatě každou druhou noc jsme vstávali na poplach. Nezvané návštěvy při vyhlášení poplachu vždy utekli, až na jednu výjimku. Poslední přepad byl největší a bohužel také nejagresivnější. Účastnily se ho dvě auta a cca 9 lidí rozdělených do 3 skupin, které - jak se ukázalo později – spolu nebyly moc domluvené. První skupina dorazila někdy před třetí hodinou ráno (asi hodinu po naší závěrečné noční hře). Poté, co hlídka (Tomáš P. a Radek) zaregistrovala zvuky lidí, vzbudila Adama a Luďka, kteří pak byli napadeni agresory. Po rozšíření poplachu byl vzbuzen v podstatě celý tábor (kromě holek a „pracujícího“ Akely), dokonce i Věnek se zapojil do bitky, čímž si vysloužil pověst speciální jednotky URNA. Výsledkem byli tři vězni přivázáni ke sloupům jídelny. Osud jim byl nakonec nakloněn a místo odvozu na Policii byli asi za hodinu propuštěni. Na znamení ukončení akce byla odpálena světlice a použity hlasivky všech zúčastněných, načež byli zajatci eskortováni z tábořiště. Bohužel ani tato opatření nezabránila druhé skupině v návštěvě (další tři tvrďáci s noži a provazy včetně jedné extra tvrdé holky). Tato skupina alespoň nepoužila fyzické násilí, přesto následovala ostrá slovní přestřelka. Poslední skupina této party už naštěstí nedorazila. Poučení z této noci je: TAKHLE SE TO NEDĚLÁ!

taborova hra - smrtka

Táborová hra byla ve znamení Ztracenců. Na motivy známého televizního seriálu Lost bylo možné prožít např. ztroskotání letadla (hned první den transport raněných na Lísek a hledání zavazadel v troskách), zachytávání zpráv vysílačkou nebo souboje s těmi druhými. Ke konci tábora došlo ke zrychlení děje, kdy nejdříve polovina všech účastníků byla na základě bodování a svého táborového snažení „usmrcena“ a poté v efektním rituálu slavnostně odvedena smrtkou. Další trosečníci následovali a do poslední noční hry, ve které bylo úkolem přeživších proplížit se uprostřed noci z Oslova na Lísek hustým sítem nemrtvých Druhých se propracovali pouze: Kanec (Tomáš L., který zde ulovil svoji novou přezdívku), Ondra, Honzík B., Radek a Tomáš P. Poslední tři se nedostali dál než k vodárně, Kanec s Ondrou byli chyceni u zastávky v Pazdernách. A tak tato hra skončila realisticky – nikdo nepřežil.

Účastníci tábora 1.-14.7. 2007:

vedoucí (13): Adam, Akela, Bečkodan (Verča B.), Doktor, Helča (s několika dny dezerce), Honza K., Medvěd + Mirka (s výlety mimo – svatba, Brno), Luděk, Péťa, Samice (občasně), Šárka, Věnek

světlušky (3): Alenka, Klárka (druhá polovina tábora), Zuzanka a mimo statistiky Terezka alias Svižník

skautky (4): Dominika, Hukačka, Makačka, Verča N.

skauti (11): Honzík B., Honzík Č., Kanec (Tomáš L.), Ondra, Martin L., Míša S., Radek, Svižník, Tomáš P., Vlastík, Všetečka

sepsal: Honza K.