Lísek OPEN 2008 - story

Pravidelní čtenáři tohoto webu a také návštěvníci našich střediskových akcí už ví, že máme za sebou jednu z největších akcí posledních let, honosně nazvanou Lísek OPEN. Co se tedy o víkendu dělo na tom našem malém kousku země uprostřed lesů? Směju se

Jak bylo předem ohlášeno, první setkání proběhlo na Stínadlech, u naší klubovny. Ne že bychom se chtěli pochlubit nějakou aktuální nástěnkou Směju se ale za ta léta se klubovna změnila trošku více - máme teď vlastní vchod ze zadní části baráku a také uvnitř proběhly po povodních velké stavební úpravy. Celá plocha klubovny je v jedné rovině a stropy jsou nízké - "díra" ve velké klubovně už tedy neexistuje, stejně jako pódium. Klubovna je útulnější a zabydlenější, máme vlastní sociálky, kuchyňku atd. Zadní klubovnu, kam chodily především holky, už neobýváme.

Během prohlídky se zde sešlo asi 15 lidí, kteří poté vyrazili na Táborku, kde se přidali další. Jelo se zažitou trasou do Vlastce a pak pěšky na Lísek. A protože jsme slíbili plnou penzi, Luděk a já jsme vyrazili pro proviant Směju se

Týden před srazem jsme měli malou předsezónní brigádku, takže nás čekala jediná větší práce a to napumpovat sudy nad umývarkou. A vlastně ještě postavit pár ukázkových podsadových stanů, což bylo provedeno takřka v rekordně krátkém čase. Stany byly spíše pro parádu, počasí nám přálo a tak drtivá většina lidí spala pod širákem, a tak je pouze pár "oldies" obydlelo, aby zavzpomínali na tvrdé pryčny v malých stanech Směju se

Jak jsme slibovali, program byl velmi volný a organizovaného bylo minimum. I tak bylo o zábavu postaráno, některé historky snad ani nestárnou Směju se Sešly se i nějaké kroniky a spousta fotek, některé z úplných začátků - skoro 20 let staré, černobílé, neostré a s divnými rozmazanými týpky... s povědomými obličeji, ale o několiv hlav menších, případně hubenějších Směju se

Speciální pochvaly si zaslouží "oldies", kteří vzali vážně některé požadavky z pozvánky, a dovezli i staré kroje. Zatímco Tomáš Záluský měl vše skautské zbaleno do kufříku, Sam podle svých slov hledal součásti kroje asi 3/4 hodiny. John dovezl svůj skautský kloubouk a věnoval ho středisku - tuto historickou relikvii si nyní můžete prohlédnout ve srubu nad vchodem. Sám jsem uvažoval nad recesistickým výstupem ve starém kroji, ale ten je momentálně pod zámkem, od kterého nemám klíče. Bohužel nebo naštěstí?!

Páteční večer se protáhl a po opékání buřtů jsme seděli u ohně. Mohli jsme si to ale dovolit, budíček a rozcvička tentokrát nebyly v plánu Směju se Snídaně byla klasická táborová - chleby s marmeládou, paštikou apod. A výhled na další stravování byl výborný - brzy ráno z Moravy vyrážel Akéla, aby nám stihnul (samozřejmě za podpory dívčí části osazenstva) k obědu uvařit gulášek a na večer připravit maso na grilování... :-)~

Náplň soboty byla podobná jako v pátek, navíc jsme udělali pár oprav (střecha v kuchyni, lavička v jídelně). John s Karlem B. vyrobili dvě lavičky k ohništi a nutno říci, že si s nimi vyhráli. A pozor, na každou lavičku použili pouze 4 hřebíky! Smích

Spontánně se k tomu přidaly některé hry. Zmínit musíme fotbálek starších proti mladším, podle mě nejlepší match, který Lísecká louka zažila - krásné akce daleko zastínili náš reprezentační výběr na ME. Pro silnější povahy byl předveden jeden zápas v HUTUTU, při kterém málem byly trofejí zuby Honzíka Čítka (kdyžtak mě opravte v komentářích). A pak také relativní novinka - hra na divokou svini (obdoba rybiček rybářů, u které jde o zvedání "rybiček" do vzduchu). Zde se s chutí zapojil i John, čímž vtipně zvrátil boj Směju se

Hrál se i Lojza (zahazování a dobíhání těžkých igelitů zabalených v celtě, typicky do toho největšího křoví...). A samozřejmě se házely létající talíře (frisbee), a to i potmě (speciální svítící talíře).

V noci ze soboty na neděli jsme pak zorganizovali jedno zpestření pro "oldies". Ve dvě hodiny ráno jsme jim udělali budíček a dobrovolníky pak ve dvou malých skupinkách (Sam + Honza Melín, John + Nebojsa + Skippy) se zavázanýma očima odvedli do lesa. Úkol byl jasný - vrátit se zpět do tábora... Místo a terén byl vybrán s ohledem na (ne)znalost prostředí a šlo spíše o atmosféru, takže asi za hodinu a půl bylo po boji.

Víkend utekl strašně rychle a spoustu věcí jsme nestihli. Přesto si ho dovolím zhodnotit jako velmi vydařený. Povedlo se nám alespoň na chvilku vrátit se o pár let zpět a užít si u toho i nějakou tu zábavu. Za organizátory tímto všem děkuji za účast. Pokud to půjde a zájem neopadne, pokusíme se příští rok akci zopakovat. Už jen kvůli lidem, kteří chtěli, ale nemohli...

Oldies

  • vedoucí: Sam, Věnek a Akéla, Šárka
  • Vydry: Rys (první rádce), Tomáš Záluský, Honza Korbel, Karel Vaňata
  • Ještěři: John, Moucha, Endy, Rychlonožka, Stopař, Karel Bílek
  • další: Rychlopytka, Honza Melín, Skippy, Nebojsa, Hraboš, Burdych, Judy, Lucy, Martina Horáková, Anička, Sopťa se Zdeňkem + 2, Kecka + 1, Karamba

Aktivní členi

  • Management: Mirka (paní generální, šéfová střediska), Samičák, Luděk, Medvěd, Šárka, Honza Korbel, Péťa, Věnek, Akéla
  • další: Fámista, Svižník, Kanec, Vlastík, Honza Bečka, Michal Sochor, Radek, Honza Čítek, Verča N., Makačka (Kačka M.), Verunka N.

Celkem tedy něco přes 40 účastníků.

Poznámka: Některé skupiny se překrývají, v takovém případě jsem se snažil jejich členy uvést v obou skupinách. Nejde tedy o chybu, ale o vlastnost.

Souhrnné info z této akce najdete na této stránce. Zde je možné také psát komentáře. A nesmíme zapomenout na fotky, které i s popisky najdete v naší fotogalerii.