Tábor pro starší letos začal netradičně několikadenním puťákem okolo Vltavy v oblasti Zvíkova a Orlíku. Cesta vedla vlakem do Vlastce, pěšky na Zvíkov, lodí na Orlík a další lodí do Podskalí. Zpátky se šlo přes Onen svět a okolo rybníka Sobík ke Zvíkovu a do tábora. V průběhu puťáku došlo k prvním bitvám Společenstva se skřety (viz dále) a u Sobíku (kde se také spalo) se stavěl vor.

Zatímco dospělejší část táborníků putovala mimo tábor, na Lísku se také děly zajímavé věci. Akela hodnotil těsně před tábory postavenou novou kuchyň (c) Vašek&Milan a na hřišti byla zkultivována plocha pro nohejbal/volejbal s demontovatelnými tyčemi.

V kuchyni se Akela zabydlel tentokrát pouze na první týden (co mu možnosti dovolily) a pak nás opustil. Druhý týden se proto velení nad vařením ujalo starší ženské osazenstvo tábora a ostudu si také neudělali. I když jednou nebo dvakrát se jim podařilo vytvořit hmotu, která by se s trochou dobrého marketingu dala prodávat v Hornbachu Když už jsme u té pracující třídy, nesmíme zapomínat na Věnka, který své odpolední a večerní návštěvy pojal skoro otrocky. Je pravda, že jeho strouha za srubem (kterou bych tímto po něm rád pojmenoval) zachránila při kroupové povodni (viz dále) kuchyň a jídelnu od záplavy.

Nohejbal se hrál v průběhu celého tábora a došlo i na dobře obsazený turnaj, který měl jen jednu chybu - kvůli Míšovo nemoci nemohlo být dohráno finále. Vítězi se tak stali Samičák s Míšou a Honza (Lucky) s Kancem.

Kluci samozřejmě nezanedbávali ani fotbal nebo baseball. U obojího je vidět vzrůstající kvalita zápasů

Celoroční / celotáborová hra byla tentokrát oddělená na tu pro kluky a pro holky. Kluci jeli podle předlohy od pana Tolkiena a jeho Pána prstenů. Zajímavé úkoly čekaly nejen celé Společenstvo, ale i jeho jednotlivé členy a každý se musel zapojit, aby zlo Mordoru bylo poraženo.

Co se týče audiovizuálních efektů, hra byla o něco slabší než ta z minulého roku, kdy byla nasazena velmi vysoká laťka. Na druhou stranu tentokrát k tomu nebyly ani podmínky. I když Doktor měl několik docela šílených nápadů ohledně realizace Balroga, které by pravděpodobně skončily popelem. Myslím že by stálo za to ověřit, kde byl Doktor, když hořel srub.

Na druhou stranu finální zničení prstenu bylo efektní a byla to výborná tečka za výbornou hrou.

Do Pána prstenů se občas zapojily i holky, které jinak měly svoji vlastní táborovku s egyptským motivem. Už během školního roku se skautkám a světluškám ozývala jakási Domina Pseudola, požadující spolupráci a slibující odměnu. Na táboře potom konečně doručila dlouho slibovanou mapu – a „přemístila“ holky o 3300 let zpátky, do dob vlády Ramesse II. Tenhle „podraz“ je sice na chvíli rozhodil, ale pak už postupovaly krůček po krůčku (no, někdy to byly dost velké kroky – zmiňme například slavné vítězství v bitvě u Kaddeše…) až ke skrytému pokladu.

Při krácení poledního klidu jsme objevovali karetní hry, kterých jsme měli zapůjčený celý balík. Ligretto, Královské rošády, Carcassonne, Jumbo. Stranou nezůstal ani oblíbený Jungle Speed.

Ještě bych zmínil jednu, v našich podmínkách ojedinělou hru - táborové volby. Kdokoliv měl možnost založit si vlastní stranu (pokud posbíral několik málo podpisů) a pustit se do předvolební kampaně.

A jaké strany lákaly osazenstvo tábora k volbám?

1. SRD - Strana rovnoprávně demokratická (později rozpuštěna na žádost zakladatelů)
- předseda Vlastimil, místopředseda Svižník

2. SST - Strana spokojených táborníků
- předseda Adam, místopředseda Lucky

3. BANG - Bleskova aplikace nahrazení generality
- předseda Fámista, místopředseda Doktor

Ze svého zaujatého pohledu musím říci, že bylo zajímavé pozorovat, jak někteří hořečně přemýšlí a hodnotí, a někteří (většina) plynou s proudem Předvolební boj byl zakončen výborně moderovanou (Me2d + Mirka) diskuzí obou stran, resp. jejich předsedů a místopředsedů, do které se v závěru zapojili i samotní voliči. Druhý den se konaly volby, ve kterých velmi těsně zvítězila... strana BANG! Následující den bylo jejich výzvou plnění volebních (mírně nerealistických) slibů. Jak si s tím poradili si mohli všichni zkontrolovat. Trocha snahy se jim upřít nedá, ale za úspěch bych to nepovažoval. Doktor sice hned naběhl s přebytkem toaletního papíru na latríny, ale ten tam nestihl ani zvlhnout, neboť v průběhu dne byl vyčerpán. Nedošlo ani k velkemu "zbití si svého pytle", který byl přes sliby k dispozici pouze v jednom provedení, a navíc funkční nezůstal dlouho. Menším propadákem se ukázal i šlágr voleb, smíšené hlídky. Většinu návrhů management strany zavrhl a tak si tuto novinku mohli (ke své radosti) vyzkoušet pouze Svižník s Adélkou.

Počasí jsme letos měli chvalitebné. Ani déšť ani tropy nevydržely dlouho a tak jsme si přes míru neužili ani bahna, ani loupající se kůže. Prostě tak akorát. Jediná extrémní výjimka byla smršť krup, které se na nás během jedné půlhodiny snesly. Déšť krup byl docela intenzivní a největší slepence měly asi 3cm. Jedna podobná si našla cestu i do týpka. Ne regulérní dírou nahoře mezi tyčemi, ale skrz celtu. S kroupami přišlo i velké množství tekuté vody a tak se v místech, kde to není obvyklé, vytvořily nové potoky. Nejvíce to bylo vidět na zadní lesní cestě a v lese za kuchyní, kterou voda (díky výkopovým pracím Věnka a Akely) obtékala.

Chvíli po dopadu poslední vody se zase rozjasnilo a při následném pařáku došlo na neobvyklou atrakci. Koulovat se na letním táboře (v našich podmínkách) není obvyklé a tak jsme si to hodně užili.

Počasí se ozvalo ještě asi dva dny před odjezdem, kdy přišla přeháňka s větrem, který nejdříve na několika místech urval celtu týpýčka od země (vytrhal kolíky) a pak roztrhnul celtu na půl. Tím skončil pobyt pánského managementu v týpku a začala rychlá evakuace věcí do suchého srubu, do které se zapojil takřka celý tábor. Během deseti minut zbyly na místě jen vyleželé fleky trávy...

Posun tábora na pozdější (méně profláklý) termín se osvědčil i na Lísku. Nejen, že jsme vychytali počasí (chudáci Čimeličáci před námi se brodili v bahně), ale také došlo pouze k jedné noční návštěvě. Přestože o další noční (řekněme preventivní...) vstávání nebyla v týpku nouze, pouze jednou došlo k opravdovému "útoku". Na rozdíl od toho minulého nepovedeného šlo o přátelskou návštěvu píseckých mafiánů, několika členů Cozy Wostry, které doplnil scout001 z Vendetty Ente. Po prvním chyceném se spořádaně domluvili a v klidu přišli do tábořiště, za což jim děkujeme.

Na oplátku jsme jim zorganizovali představení, ve kterém hrála hlavní roli naše následující hlídka. Xšiltosa jsme vybavili potřebnými informacemi a když přišel čas, poslali jsme ho v roli Martina-Fámisty vzbudit Svižníka (zde je dobré připomenout, že Martin se Svižníkem jsou pokrevní bratři). Ten ničeho netuše vstal, prohodil pár slov s "Martinem", nechal si ukázat stan světlušek, které jsou na řadě po něm, a nastoupil do "hlídky" - sednul si na lavičku k latrínám. Další možnost zjištění identity měl za chvíli, když šel "Martin" okolo něj na záchod... "Kdo seš?" "Martin." ... Za stany u umývarky mezi tím sedělo osm lidí a napjatě čekalo, co se bude dít. Bohužel k očekávané obchůzce nedošlo i přesto, že na hlídce přibyl Radek, kterého si Svižník vyžádal jako neplánovanou posilu. Asi po 20 minutách Doktor nevydržel a začal okolo sebe lámat větvičky. Za chvíli se se ozval dusot Svižníka prchajícího k týpýčku a Radek nás mezitím došel zkontrolovat baterkou...

Vlastně došlo ještě k jednomu přepadu, když nepočítáme legální návštěvy o návštěvním dni. Někdy okolo poloviny tábora přepadla některé účastníky zákeřná infekční událost, při které došlo k nevolnostem, teplotě a těm dalším věcem Původně se spekulovalo o poněkud drsném předvolebním boji (první a nejvážnější obětí byl Adam, předseda SST). Postupně se do procesu ale zapojili členové obou stran a tak lze ze souvislostí vyčíst pouze mutaci zaměřenou na mužskou populaci. Do dalších spekulací se raději pouštět nebudu. Naštěstí choroba po pár dnech sama odezněla.

Poněkud jinou atrakcí byli holubi, které přivezl Věnek od nějakého svého známého chovatele za účelem vypuštění do světa a pokud možno úspěšným návratem domů. Myslím, že "vypusť si svého holuba" byla nakonec mnohem úspěšnější akce, než "zbij si svůj pytel" (viz dále).

Když už jsme u těch holubů. Přilétlo k nám pár nových světlušek a jedna skautka (Nikča). Doufáme, že tento trend bude pokračovat, a pro příští rok se pochlapí i kluci

Závěrečný táborák byl tradičně zajímavý. Měli jsme například možnost nahlédnout do podrobné analýzy Všetečkova mozku, která hodně odhalila. Nechybělo ani pár ryfů Honzimilovo kytary, který se začal učit hrát, a několikrát to na táboře pořádně rozjel (jak je jeho zvykem).

Nesmíme zapomínat na slib, který si letos udělala Verča M. A zmínil bych také spálené přezdívky, resp. křestní jména. Moje maličkost (Honza) je od mafiánské hry známá jako Lucky, navíc zkušenosti říkají, že Honzů je vždycky dost, takže žádné velké překvapení. Až na to, že to trvalo 19 let Samičák zlegalizoval svojí funkční přezdívku a Verča N. alias Verouš dostal rozum a zbavil se jakési historické gelové přezdívky, která se stejně neujala. Novinkou je Čip (v předchozí verzi Honzík Č.). A Nikča začala zvostra a svého křestního jména se rychle vzdala ve prospěch své jmenovkyně Adiny.

Tolik z dalšího povedeného tábora. Těšíme se na příští rok!

Sepsal: Lucky s pomocí Šárky

---

Účastníci:

• Management: Akela, Věnek, Mirka, Medvěd, Adam, Doktor, Samičák, Kanec, Šárka, Bečkodan, Berča, Honza/Lucky
• Kluci: Všetečka, Fámista, Míša S., Honzimil, Honzík Č./Čip, Svižník, Radek, Vlastimil
• Holky: Makačka, Verouš, Nikča/Adina, Verunka M., Klárka, Barča, Markétka, Eliška, Anička, Terezka, Adélka
• Ostatní: Vašek, Zorka, Milan, Alena

Odkazy:

• Infostránka o táboře
• Galerie - fotografie z tábora