Postřehy z tábora 2008

Už několik let jsme o tom mluvili, ale teprve letos se to povedlo. Vzdali jsme se jistoty našeho vlastního zažitého tábořiště a vrhli se do vln dobrodružství, které tato změna slibovala.

Samozřejmě, nejeli jsme úplně naslepo (jak dokazují příspěvky z první a druhé prohlídky tábořiště), ale změna to měla být zásadní. Vždyť jinde než na Lísku jsme (s výjimkou několika "opravdových puťáků") tábořili naposledy v roce 1992 - v Údolí Žab nedaleko Malčic. Jak jsme se s novými podmínkami vypořádali a jak se nám tato změna zalíbila, se dočtete dále...

Ctíme tradice (tedy - některé), ale na druhou stranu se nebojíme inovací. A tak jsme pro letošní rok kromě lokality připravili několik dalších změn.

Drobnou změnou byla doprava. Tedy, že nejezdíme na tábor taxíkama, to je vcelku normální. Ale cestovat z Písku na Lísek bez batohu (byť 100% pěšky) a z Písku na Líčov s baťohama (byť částečně vlakem), to je docela rozdíl. Ve třech autech se tak vezl (kromě základní posádky) pouze proviant (od nádobí přes nářadí a věcem na hry až po celty a teepeečko) a nějaké ty gumovky.

Cesta se tím stala jedním z drobných článků v posunu od civilizace k táborničení - jakýmsi výletem za dobrodružstvím. K dalšímu samozřejmě přispělo samotné místo. Lísek už přeci jen máme tak zažitý, že je to zčásti náš domov. Nic nás tam nepřekvapí - ani příjemně, ani nepříjemně.

Líčov je jedním slovem jiný. Má samozřejmě spoustu společných prvků, ale také spoustu rozdílných. Od těch více negativních (kouřící kamna v kuchyni a netekoucí voda za ní) přes lehce nepříjemné (stanové celty na konci své životnosti, pitná voda poněkud „z ruky“, otevřená odpadní jáma pod latrýnama) až po ty pozitivní. K těmto výhodám, které podle mě daleko přesáhly nevýhody, patřilo hlavně pro nás skoro neznámé horské prostředí s možností zajímavých výletů po okolí a také řeka Černá hned vedle tábořiště. Tak dobré koupání (s možností otužovací kůry) jsme na táboře asi ještě neměli.

O to víc zamrzí ne úplně ideální počasí - slunečných dnů jsme měli opravdu jen několik. Nepomohla nám tedy ani změna termínu tábora, ani (poněkud překvapivý) Adamův přerod v optimistu a tvrdohlavé přivolávání sluníčka. Na druhou stranu jsme si užili jednu pořádnou šumavskou bouřku s audiovizuálními efekty, vymetáním vody z kuchyně a barikádováním jídelny, což byla také zajímavá zkušenost. I v teepku plavalo pár věcí.

Mimochodem, tee-peečko jsme tentokrát postavili v kvalitě více než nadprůměrné, možná i díky krátkým tyčím. A i přes Adamovo sabotáž „kulečníkovým šťouchem“ skrz celtu. Z minulého tábora jsme také oprášili konstrukční plány na saunu, pro kterou jsme trošku krkolomným způsobem odtransportovali jeden nepoužitý stan takřka v kuse (celou podsadu) po úzkých můstcích až dolu k řece.

Celým táborem (a nejen táborem) se táhla celoroční hra o úniku z očistce. Na každý táborový den byly pečlivě naplánované části skládačky a především epizody v Pekle, následný Hellday a závěrečný Portál byly jednoznačně velkými vrcholy tábora. Myslím, že to byla jednoznačně nejlepší dlouhodobá hra v historii střediska. Příběhem, přípravou, nasazením aktérů, převleky, kulisami a hlavně kvalitou zážitků. Více o celé hře se můžete dočíst v Kancovo detailním popisu.

Čistě rekreačně jsme si zahráli také nohejbal. Travnaté hřiště bylo bokem trošku z kopce, místama i hrbolaté. Ale to nás neodradilo a zahráli jsme celý turnaj, přičemž některé výměny byly na dané podmínky více než slušné Směju se

Po zážitcích z minulého roku jsme byli rádi, že jsme neměli žádnou noční návštěvu. V jednom případě se na nás byl někdo podívat s baterkou, ale pokud to byl vůbec pokus o něco, bylo to hluboko pod úrovní, na jakou jsme zvyklí a blíž k tábořišti se nikdo nedostal resp. neodvážil. Jinak byly noci klidné (Hellday se nepočítá). I hlídky se polepšily a dokonce někteří nebojácnější pánové zjistili, že je lepší hlídat sólo a pak se více vyspat. Je trošku škoda, že jsme nevyužili neznalosti okolí k nočnímu výsadku, ale nemůžeme mít všechno.

K tradičním kulturním táborovým akcím patří oslava několika narozenin. Helča se z toho letos vyvlíkla svojí neúčastí (patřila k několika málo zrádcům a před oslavou utekla za prací). Ale Akela osudu neunikl a tak byl nějaký čas středem dění, když mu byla slavnostně předána kytička, výborná kýtička (kterou jsme k večeři společně... sežrali) a jako bonus byla Erbenova Kytice, kterou bravurně zahrál náš ochotnický spolek. Částečně související akcí pak byla akce „Akelovo Heavenday“, kdy jsme ho vyhnali z kuchyně, aby si mohl hrát s kamínky v potoce.

Puťák byl letos naplánován na tři dny. Z Benešova n. Černou se jelo autobusem do Nových Hradů, odkud se šlo další dny pěšky zpět do tábořiště. Cesta vedla výstavními scenériemi skrz Terčino údolí, přes Horní Stropnici, Dobrou a Hojnou Vodu až zpět do Benešova a na Líčov. Vzhledem k deštivému počasí byl časový termín zkrácen na dva dny, což bylo vzhledem k nezkrácené délce asi 45km a velmi kopcovitému terénu výborný výkon. První z těchto dnů využili pro výlet i prckové (a jejich doprovod), když vyrazili do Českého Krumlova.

Vzhledem k neplánovaně brzkému návratu z puťáku jsme třetí den uspořádali skoro celodenní náhradní výlet na místní vrcholy Slepice (alias Vysoký kámen) a Kohout (cca 20km). Zde se opět osvědčila Adamovo technika (GPS) a mohli jsme se poprvé (jako středisko) podílet na hledání cache (skrýše) v geocachingu. A protože tento sport by mohl být pro nás to pravé ořechové, je možné že v něm budeme v budoucnu pod vedení statného ošetřovatele Adama pokračovat Směju se

Událostí, na kterou nesmíme zapomenout, bylo oficiální vyhlášení Kance členem managementu. Především jeho kreativní schopnosti (neplést s kravícími schopnostmi – viz Všetečka) jsou všeobecně známé a na vedení se už delší dobu podílel. Kaňourovi budeme v jeho další Stínadelské kariéře držet všechny palce Směju se

Zmínit musím také návštěvu Ládi Hrubanta (prvního vedoucího vlčat a druhého vedoucího skautů). Ze závažných pracovních důvodů se nemohl zúčastnit červnového srazu Lísek Open a tak si to alespoň trošku vynahradil cestou na Líčov. Zjevil se jako duch (jako obvykle) a jeho v poslední době atletická postava nám přinesla poslední drby z jeho života a také nějaké starší fotky z táborů. Děkujeme Směju se

Jinak jsme na rozdíl od předchozích let zrušili návštěvní den. Vzhledem ke vzdálenostem by to bylo technicky obtížné. A vzhledem k tomu, že jde z velké části hlavně o společenskou akci - potlach rodičů a vedoucích s příležitostným pomlouváním dětí, nešlo o nic podstatného. Chyběly pouze buchty, ale ani to nebyl vážný problém, se kterým by si Akelovo kuchyně nedokázala poradit.

Závěrečný táborák jsme pojali trošku netradičně. Podmínky nebyly jednoduché, prostor okolo ohniště stísněný a ani počasí nám nepřálo. Ale o oheň jsme nepřišli a připravená pyramida (oproti klasické pagodě) nás příjemně překvapila, když (s)hořela. Při táboráku jsme zaznamenali spálení dvou přezdívek – Honzík Bečka je nyní znám jako Honzimil a Tomáš "Kanec" Lyga zoficiálnil přezdívku, kterou si vybojoval už na minulém táboře. Další přezdívky jsou (doufejme) na dobré cestě.

Po táboráku s hodnocením jsme se přesunuli k poslední etapě celoroční a zároveň táborové hry, k Portálu, který hráči společně vyvolali a úspěšně jím prošli do jiného světa. Zbytek večera jsme vzhledem ke špatnému počasí strávili v dobře zastřešené jídelně, ale program byl i tak zajímavý a vtipný.

Pro cestování zpět do Písku jsme tentokrát využili domluvené dopravní prostředky rodičů, čímž jsme rodičům zčásti vynahradili chybějící návštěvní den a spojili příjemné s užitečným. Tím skončil letošní tábor, který v mnoha věcech vybočil ze zažitých kolejí a na který se podle mě bude dlouho vzpomínat. Tábor, který počtem i sílou zážitků překonal mnoho z táborů předchozích...


Na závěr několik táborových statistik:

  • nejpřitahovanější páry: Kanec + Dominika, Verouš + Samičák, Věnek + práce, Akela + kouř v očích
  • výrazně tvrdí až natvrdlí účastníci: Verouš (lavička), Svižník (hlídky), Dan (nechutenství)
  • ostatní ocenění: TTT za celoroční hru, Radek a kolektiv za starost o Dana

Účastníci:

  • Management: Akela, Věnek, Mirka, Medvěd, Adam, Doktor, Samičák, Šárka, Péťa, Bečkodan, Kanec, Honza
  • Kluci: Všetečka, Fámista, Míša S., Honzimil, Čip, Svižník, Radek, Vlastík, Dan
  • Holky: Domča, Verouš, Makačka, Verča M., Klárka, Martina
  • Ostatní: Berča, Sopťa + Zdeněk + Markétka + Terezka

Odkazy:

Komentáře