Všichni jsme nějakým způsobem závislí na čase, který nám vyměřuje úseky, do kterých pak skládáme své (ne)aktivity jako práci, zábavu nebo i spánek. Proto se poměrně brzy učíme, jak odměřovat čas a rozdělovat (nebo spojovat) ho na sekundy, minuty, hodiny, dny atd. Víme, kolik sekund má minuta nebo kolik dní má měsíc. Nebo nevíme?

Kolik sekund tedy má minuta? 59, 60 nebo 61? Všechny tyto odpovědi mohou být správné. Zatímco přestupný den se jednou za čas postará o delší únor, občas dojde k prodloužení (a čistě teoreticky i zkrácení) poslední minuty v prosinci nebo červenci. Zatímco za přestupný den může nepřesnost našeho kalendáře, za přestupnou sekudu může zpomalující se rotace Země.

Právě tato událost nastala tuto sobotu, kdy po 23:59:59 nebyl čas překlopen do 00:00:00 dalšího dne (neděle), ale do sekundy označené 23:59:60. Prakticky to znamená, že hloupé měřiče bez synchronizace (typicky hodinky) se skokově rozešly oproti přesnému času o 1s. Problémy to ale přidělalo i systémům, které mají synchronizovaný čas - včetně různých serverů, které zajišťují chod internetu nebo zobrazují obsah www stránek. Tentokrát se totiž objevila chyba, která způsobila pád různých systému a mnoha administrátorům (včetně mne) připravila práci na neděli.

A kdy že nastane další podobně dlouhá minuta? To nikdo neví. Přestupná sekunda se přidává (nebo ubírá - ale to se zatím nestalo) buď v polovině roku nebo na jeho konci v případě, že se ten náš používaný přesný čas rozejde s astronomickým o více než 0,9s. To je ale závislé na změně rotace Země, která se sice stále zpomaluje, ale ne úplně pravidelně.

Více o přestupné sekundě včetně seznamu přestupných sekund v minulosti najdete na Wikipedii.