V roce 2008 jsme odstartovali šňůru táborů, při kterých jsme střídali místa. Jeden rok jsme byli doma (na Lísku) a každý druhý vyráželi na expedici. Tento koncept se velmi osvědčil a střídalo se tak důvěrně známé domácí prostředí naší vlastní základny s novým tábořištěm. S Lískem se postupně vystřídal Líčov, Sedlo, Prácheň a Nedrahovice. Vždy jsme v těchto případech měli šťastnou ruku a narazili jsme na výborné místo. Byť každé z těch míst bylo svým způsobem jiné - což byl také náš cíl.
Minulý rok už se nám ale nepodařilo najít adekvátní nové tábořiště a tak jsme pro letošní rok naplánovali jedno z těch už "cizích" navštívených a pravděpodobně nejoblíbenější z nich - Líčov u Kaplice. Jeho oblíbenost spočívá v jeho umístění blízko Novohradských hor, vybavenosti (tentokrát dokonce bez kouřícího komínu v kuchyni) a také možnostech koupání. K dispozici je říčka Černá (teda spíš velký potok, ale místním to neříkejte...), která teče hned u tábořiště a přitom je od něj bezpečně oddělená kopcem. A také Kancléřský rybník, který je čistý i v průběhu prázdnin a víc než dostatečně velký na plavání nebo vození se na loďce.
Počasí jsme vychytali. Něco málo sprchlo, ale nikdy nás to nedonutilo schovat se na delší dobu pod střechu prostorné jídelny. Netrápila nás ani přílišná vedra, přestože dnů na koupání bylo dost. A snad jediný drobný diskomfort byly poměrně chladné lezavé noci. Zaznamenali jsme i teploty kolem šesti stupňů, což už nejsou úplně ideální podmínky na noční hry Bangu 
Na tábořiště jsme si přivezli plachty na dvě týpka (tyče místní měli). Tedy, mysleli jsme si, že máme dvě plachty. Z jednoho pytle se totiž vyklubaly cáry zbytků starých týpýček (špatný pytel...). A tak jsme postavili jen jedno, ve kterém bydleli RaR (první týden kluci, druhý holky). Zato podsad bylo dost, tudíž se komplet management nastěhoval do klasických dvoulůžáků. Podsady byly fungl nové a kromě zavírání, které potřebuje ještě trochu doladit, fungovaly na jedničku. Podkova stanů byla trošku v kopci, a tak se z některých postelí dalo poměrně jednoduše vypadnout do uličky (vyzkoušeno mimo jiné autorem těchto postřehů 
Poměrně zábavná byla stavba bezpodsadového dvoujehlanového dvoulůžáku ze čtyř vojenských celt v podání Svíži a Čipa. Je ale pravda, že se dílo zdařilo a stavba vydržela až do konce tábora.
Jedním z velmi povedených prvků tábora 2008 na Líčově bylo zakončení celoroční hry Útěk z očistce (detailní popis) a otázkou bylo, jak se zdaří letošní celotáborovka. Lokalita přímo vyzývá k využití exteriérů v podobě neprozkoumaného terénu a hlavně řeky a rybníku, což se tvůrcům (Víťa & spol.) podařilo už výběrem tématu - Piráti z Karibiku. Ve scénáři se tak mohly objevit epizodky jako příjezd Jacka Sparrowa (Víťa) s pomocníčkem Gibbsem (Čip) do tábořiště na lodi (stylové, gumové, nafukovací) nebo převážení posádek přes rybník. Součástí příběhu byla dobrodružství zahrnující plnění různých úkolů, boje mezi posádkami a Barbossou (Jonáš), pletichy, únosy, hledání mapy k pokladu, velkolepé bitvy (včetně použití střílejícího děla) atd. Jak už to tak bývá, posádky ke konci zjistily, že se v boji musí spojit mezi sebou a nakonec i s Barbossou. Jen tak si mohly vychutnat vrchol hry, čímž bylo noční vyzdvihování pokladu (mimochodem velmi poctivě zakopaného v zemi - více informací u Honzimila K tomu všemu jako kulisy sloužily pokřiky posádek, vlajky, kostýmy a rekvizity. Příběh samozřejmě skončil happy-endem, ale vedla k němu dlouhá cesta, kterou si užili jak účastníci hry tak i její autoři.
RaR (rádci a rádkyně nebo také roveři a rangers) měli svůj vlastní program, který byl volně inspirovaný výzvami ze hry Kdo přežije. Výzva byla obvykle soubojem dvou pokaždé jinak vylosovaných týmů, které soutěžily v nějaké fyzické aktivitě doplněné o logickou hádanku nebo skládanku. Cílem vždy bylo otevřít truhlu opatřenou zámkem (číselným nebo obyčejným) a z ní si vzít symbolickou odměnu. První disciplínou byly 1v1 souboje v rovnováze na kladině. Tým, který získal dostatečný počet vítězství, mohl začít pracovat na první skládance. Po jejím složení zbyly dva dílky, které dohromady dávaly číselný kód pro otevření truhly. Ve druhé výzvě týmy nejdříve (ne)poznávaly česká přísloví popsaná vědeckým slangem a v druhé části se snažily přepálit klacek, na němž byl na kroužku pověšený klíč. Třetí výzva spočívala v házení vody, při kterém bylo třeba naplnit ešus na konci štafety. Tým, kterému se to povedlo, dostal hádanku o přelévání nádob a ještě jednu, která je po správném rozklíčování a spočítání dovedla opět k číselnému kódu zámku truhly.
Čtvrtá výzva, jediná individuální, byla víc než všechny ostatní o silné vůli. Zadání bylo jednoduché - vydržet stát na lavičce déle než všichni ostatní. Začínalo se navečer ve výborné náladě a na prvního odpadlíka (možná trošku zlákaného vdolky k večeři) se čekalo asi dvě hodiny. V průběhu večera a noci postupně odpadávali další a další a přežívali pouze ti nejtvrdohlavější. Druhý den ráno už na lavičce stáli poslední tři - Víťa, Majda a Anča. Únava už v té době byla obrovská, i tak ale stále panovala pozitivní nálada. Třináct hodin (do kterých není započítaných několik minut na wc a pití) dal Víťa, o další dvě hodiny později (někdy před polednem) společně slezly Majda s Ančou... Přestože tato výzva byla především o jednotlivcích a potvrdila, co je v každém z nich, ukázala také to, že RaR fungují jako parta. Přestože to kdokoliv mohl kdykoliv vzdát, jít se najíst nebo vyspat, dokázali se vzájemně motivovat hrami, zpíváním, skládáním tématické písničky a vůbec dobrou náladou. Výsledkem byl výborný výkon a hlavně zážitek, na který určitě budou dlouho vzpomínat.
Z páté výzvy se díky pozdnímu času postupně vyklubala lukostřelba ve tmě (bílé monstrum osvětlené baterkou) a skládačka fialového monstra. V šesté byly 1v1 souboje s tenisáky (komu později spadne na zem) nakombinované se skládáním čísel. Poslední výzvou, velkým finále, byla překážková dráha se zavázanýma očima. Všichni členové týmu byli svázáni rukama (po cestě k dráze někteří nohama) k sobě a měli se dostat krz pro ně neznámou trasu za pomoci navigátorů (Lucka & Pája), kteří jim vzdáleně udělovali pokyny. Překážkami byly nejenom nastražené předměty, ale také "cizí postavy", které se pohybovaly v hřišti a ztěžovaly průchod tratí. Vodou, moukou, kečupem, vajíčky apod. Nic pro slabé povahy Na konci tratě byly připraveny čtyři hrnce, ke kterým se vždy musel tým dostat, a v různém jejich obsahu najít obálku s částí své skládačky. Teprve po přinesení všech částí si mohli sundat šátky a začít skládat tangramy.
Většina výzev včetně finálové překážkovky je zdokumentovaná na těchto videích, výsledky ukazuje následující tabulka.
I přes podobné úmyslné nástrahy byl tábor příjemně chudý na zranění (za zmínku stojí snad jen Áji lehce zvrtnutý kotník). Pokud ovšem nepočítáme to, co jsme na Líčov přivezli s sebou - Jonáš přijel s ortézou na kotníku, Víťa na rameni a Lemur s borelkou (na kterou ortézu nedostal). Tím došlo k drobnému omezení některých RaR při jejich výzvách, ale hlavně se nemohli zúčastnit minipuťáku.
Kdo se však minipuťáku zúčastnil a to velmi úspěšně, byl Štěpán. Přes jeho podceňování některými členy jeho rodiny ukázal své kvality a ve své premiéře si s cestováním se zátěží ukázkově poradil. Vzhledem k cizímu terénu a jeho možnostem jsme tentokrát nemuseli nikam cestovat a bez použití hromadné dopravy jsme udělali okruh z Líčova na Líčov. Podívali jsme se po proudu Černé, do Kaplice, kolem Malše, na zříceninu Pořešín a Sokolčí nebo kopec Kohout.
(po kliknutí podrobné trasování)
Mladí a hendikepovaní táborníci se mezitím podívali na jednodenní výlet do Českého Krumlova. Prošli se po městě, bludišti a navštívili muzeum tortury.
Na táboře samozřejmě nechyběly další obvyklé aktivity jako sportovní hry ("olympiáda" jednotlivců) apod. Podařilo se také zorganizovat (a téměř dohrát) turnaj dvojic v ringu (výsledky).
Stejně jako před devíti lety vyšlo na poslední večer ošklivé počasí. Alespoň oficiální část jsme ale stihli u slavnostního táboráku. Světlušácké sliby splnily Stáňa, Saša a Nina, vlčácký Míra a skautský Martina. Pogratulovat jsme mohli také Áje (v nepřítomnosti), Terce a Pitipovi, kteří včas dokončili tři orlí pera a přidali se tak k Víťovi, Majdě a Romanovi, kteří už mají splněno z předchozích táborů. Pokoušeli se i další, ale mlčení byla příliš vysoká překážka Ještě u ohně došlo také k otevření pirátského pokladu, čímž byla úspěšně zakončena táborová hra.
Po přesunu pod střechu došlo na kulturní čísla. Vystoupil Lísečan, tentokrát s rozšířeným sborem a repertoárem (zapojit se mohli i diváci). Několik hráčů na kytaru předvedlo své schopnosti, o mnoha zpěvácích nemluvě Do TOP vystoupení "Líčov má talent" bych zařadil ještě Svižníkovo výbornou interpretaci irské námořnické. Jak řekl Svižníkovo spolubydlící (Čip): "Ty mě dostáváš..."...
Účastníci:
- management: Svižník, Šárka, Bečkodan, Čip, Vlastimil, Lucky, Honzimil, Akela, Berča, Me2d, Radovan, Mirka
- RaR: Víťa, Majda, Ája, Terka, Anča, Pitipa, Lemur, Jonáš, Vítr
- holky: Lucka, Pája, Martina, malá Majda, Natka, Gabča, Stáňa, Nina, Saša
- kluci: Štěpán, Míra
Odkazy:
