Po minulém expedičním táboře v Nedrahovicích jsme se vydali opět na domácí půdu - na Lísek. Domácí tentokrát doslova, protože se nám těsně před táborem podařilo potvrdit nákup pozemků na Lísku podpisem smlouvy a po více než dvaceti letech hospodaření je Lísek opravdu náš. V rámci tábora jsme proto zorganizovali malou neformální oslavu s táborákem za účasti několika starších vedoucích, kteří se podíleli na budování naší základny.


Táborová hra byla letos v kompetenci rádců. Vikingové nejdříve bojovali proti Galům o území a suroviny. Občas se zapojili i žolíci (nejmladší účastníci). Souboje byli různorodé, od bojovek přes fotbal s gumákem až ke štafetě postižených (běh po dvojicích se svázanými končetinami, slepce s vodičem apod.). Později začali získávat manuály pro stavbu majáků, které jim měly pomoci k převaze nad nepřítelem a suroviny vyměňovali u obchodnice za stavební materiál. Pak se však na scéně objevily magické artefakty a hlavně Římané. Vikingům a Galům nakonec nezbylo nic jiného než se proti Římanům spojit, ale ani tak to neměli jednoduché a až v poslední vyčerpávající bitvě dokázali útočníky porazit.

Velká pochvala patří rádcům za vedení hry a vůbec celé jejich zapojení v rámci tábora - jejich organizační i herecké schopnosti se neustále zlepšují (viz jejich role coby velitelů, druida, obchodnice, osobních stráží apod.). Ještě se máme na co těšit.

Pod vedením Vlastimila jsme oprášili koncept Letního Sportovního Dne (nebo co vlastně ta zkratka znamená Sice to vyšlo na jeden z velmi parných dní (kterých bylo poměrně hodně), i tak byly ale k vidění výborné sportovní výkony ve všech disciplínách (hody polenem či frisbee, lukostřelba, skoky do dálky i výšky, piškvorky, sprint). Důstojným zakončením byl potom maratónský běh, který za daných teplotních podmínek nebyl nic pro slabé povahy. Naštěstí ve svých řadách máme téměř profesionální sportovce a pomohlo i občerstvování a polévání vodou na trati.



Coby odměnu za jejich činnost dostali rádcové noční výsadek, který byl prozatím asi nejtěžší, jaký jsme vymysleli. Ve dvou skupinách (#1 Ája, David a Vítek pod Luckyho dohledem a #2 Majda, Roman a Jonáš s Bečkodanem) byli někdy po půlnoci odvezeni do lesa za Milevsko a měli se (bez kompasů a map) dostat do Vůsí, pro ně neznámé vesnice. Bylo tedy nutné uprostřed noci zjistit nejen místo, kde se nachází oni, ale také kde se nachází místo, kam se musí dostat. Cestu jim ztížilo i špatné značení, které vedlo přes uzavřenou oboru. Přesto se někdy cca po 8 hodinách do cíle dostali a to ještě téměř ve stejném čase (když započítáme to, že jedna skupina vyrážela dřív). Velmi dobrý výkon! Trasování skupiny, kterou z větší části táhla Ája, si můžete prohlédnout na tomto webu.



Me2d pokračoval ve svých bio-aktivitách a v rámci jednoho dopoledne společně s ostatními založil kolonie podivně šedivých chomáčů čehosi, co vyrostlo z různých vzorků (od otisků prstů rukou a nohou přes zubní kartáček až k Vlastimilovo fousům) lidí či zvířat. Výsledky pak bylo možné sledovat pod mikroskopem a jak je vidět z následující fotografie, nešlo o žádnou nudnou zábavu.



Trasu minipuťáčku jsme zvolili kolem řeky, což se vzhledem k vedrům ukázalo být velmi příhodné. Koupání bylo tím pádem vždy po ruce (v Lužnici... kašnu v Bechyni nebudeme rozvádět Na délku byl nejnáročnější hlavně první den (cca 24km), tím spíš, že jsme s sebou měli několik nováčků. Všichni si ale s nemalou porcí kilometrů v horku poradili.

Cesta z Tábora do Týna n. Vltavou byla tak akorát na tři dny a byla i poměrně zajímavá. Ještě u Tábora jsme se zastavili u otevřené naučné expozice hornin a jinak cesta vedla kolem řeky a mlýnů po různých pěšinách, občas lávkách, můstcích a dokonce jedním tunelem.

Trošku dobrodružná byla potom cesta z Týna, kam před několika lety přestal (po více než sto letech) jezdit vlak a museli jsme se všichni i s výbavou, několika spolucestujícími a jedním jízdním kolem nacpat do malého mikrobusu. V Čičenicích byla navíc výluka a tak jsme i dál pokračovali náhradní autobusovou dopravou.

Už v Týnu nás ale opustil Čip, kterého po dlouhém boji přemohla angína a musel to vzít k doktorovi a domu. Společně s Dájou, která byla kvůli své indispozici neplánovaně dva dny doma, to byla jediná oběť nemoci. Mimochodem, úrazy na táboře byly všechny malé a nezajímavé, klíšťat bylo asi kvůli suchu minimum a vynahrazovali to jen vosy v počtu větším než malém. Zmínku si ale zaslouží Me2dovo poněkud nepříjemné probuzení zrzavým mravencem tak kvalitně zanořeným v uchu, že nebyl vůbec vidět.

Když už jsme u těch neúčastí, letos na Lísku chyběl Svižník, který se rozhodl, že si udělá minipuťáček k moři. Průběh jeho cesty jsme sledovali na mapě a v krátkých zprávách a občas mu i něco poslali (sms).

Zatímco starší putovali kolem Lužnice, žolíci (nejmladší z účastníků) si mezitím pod dohledem Šárky a Bečkodana udělali výlet do Zeměráje u Kovářova.



Jednou z letošních atrakcí bylo kotě, které se na Lísku objevilo už na táboře Čimelic, a které se stále vracelo, často i s nějakým tím úlovkem. Získalo několik přezdívek (Jidáš, Čočka, Ignor) a bylo u nás jako doma.

Při závěrečném táboráku si splnili slib: Štěpán a Tomáš (vlčata), Čoko-Natálka a Gábinka (světlušky), Honza, Kuba a Šmudla (skauti).

Dvě z holek si pak spálily přezdívku: Natálka - Čoko a Amálka - Amy. Ještě přes den bylo několik dalších návrhů, ale večer jako obvykle došla odvaha

Gratulace za splnění tří orlích per si odnesla Majda.

Došlo také na vyhlášení výsledků ankety o nejlepší fotografii za rok 2014. Krásnou první cenu (paštiku) si odnesl šťastný výherce resp. nominant výherní foto - Vlastimil.

Závěrečný táborák ještě doplnily obvyklé i neobvyklé audiovizuální aktivity od „Já se tak teším domů“ v podání Lucky, Pájy a Svíčkové přes hromadný zpěv za zvuku Honzimilovo kytary až k Radovanovo rytíři a Vlastimilovo animacím. Někdy před tím se v jídelně naléval na Lísku vyrobený a 100% nealkoholický ovocný nápoj...

Účastníci tábora:

• Vedoucí: Radovan, Lucky, Čip, Akela, Šárka, Bečkodan, berča, Vlastimil, Me2d, Honzimil
• Rádci: Ája, Majda, Vítek, David, Roman, Jonáš
• Vikingové: Šmudla, Vítr, Amy, Dája, Lemur, Markéta, Monča, Anička
• Galové: Terka, Svíčková/Sobora, Kuba, Pitipa, Pája, Lucka, Honza, Martin
• Žolíci: Natálka, Gábinka, Alice, Tomáš, Štěpán
• Návštěvy: Doktor, Samičák, Věnek, Sam, Hagrid